Pozor na společenské dopady VVI

Probíhající aktivity v oblasti vědy, výzkumu a technologických inovací (VVI) budou mít ve svém důsledku zásadní dopady do každodenního života a organizace společnosti. To vše sebou přinese významné příležitosti, ale také výzvy. Jaké budou společenské dopady zrychlujícího se tempa inovací?

Žijeme v době, kdy existující smart systémy vynikají katastrofickým potenciálem. Nehody v těchto systémech jsou přirozené, nevyhnutelné. Za jejich příčiny jsou označovány složitost interakce a těsné propojení.

Nesmírná složitost některých průmyslových organizací a těsné propojení jejich interních procesů umožňují, aby i malá lokální selhání, která jsou ve složitých systémech nevyhnutelná, se kaskádovitě rozšířila a systém ochromila.

Zatímco havárie v Černobylu i neštěstí ve Fukušimě byly způsobeny spíše pochybeními managementu, špatnou průpravou zaměstnanců a ignorováním hrozeb, kombinace složitosti interakce a těsného propojení „shodí“ i chytrý systém navzdory všem bezpečnostním snahám. Jaká je projekce těchto důsledků zrychleného kroku technologických inovací, který je stále více politizován, do naší společnosti? Hovoří se o hluboké krizi hlavních společenských institucí moderní průmyslové civilizace. Současná epocha je tak označována jako „riziková společnost“.

Kumulace nepromyšlených důsledků každodenních inovací v procesu modernizace je zdrojem tiše probíhajícího sebeohrožení, které je společensky organizováno a institucionalizováno. K rovinám této společenské krize patří globalizace důsledků průmyslově-technologické civilizace, prohlubování individualizace a v neposlední řadě krize politického života a jeho institucionální podoby, s níž jsme aktuálně konfrontováni.

Vztahem vědy a techniky a s ní velmi úzce spojeným vztahem politiky se ve své knize „Riziková společnost“ (vydané již v roce 1986) zabývá Ulrich Beck: „Dnešní rizika jsou nad-individuálním produktem industriální vědo-techniky a mají dosah, který mění společnost, proto jsou svojí povahou politická, a tím dochází k prolínání sfér vědy, techniky, politického systému občanského života.“

Paradoxní a nebezpečná je rostoucí závislost přežití právě na sociálních institucích v situaci, kdy se jistoty používání chladného rozumu rozpadají ve zrychlujícím se kroku vědecko-technologických inovací ovládání přírodních zákonitostí. Věda je stále potřebnější, ale zároveň stále méně dostačující pro společensky závaznou definici pravdy. O tom, co je považováno za poznání pravdy rozhoduje společenské využití. Bádání o rizicích je tak spojeno se společenskými zájmy. Vznikají skupinky výzkumníků soustředěných okolo priorit aplikace výsledků. Rozdíl mezi laiky a experty mizí a mění se v konkurenci různých expertů. Beck se ve výsledku přimlouvá za znovuoživení rozumu a přeměnu v dynamickou teorii vědecké racionality, která zpracovává historické zkušenosti a poučuje se z nich.

V kontextu racionality se mi vybavilo jedno dilema z velmi nedávné minulosti a jeho „rozuzlení“ při vzniku aktuální vlády: „Politika je vždycky volba menšího zla. Není menší zlo být ve vládě s trestně stíhaným člověkem, než dopustit vládu s podporou komunistů?“ A současně s tím přišla dávnější vzpomínka na nebývalou aktivitu jako součást a určitou zástěrku normalizace sedmdesátých let skrývající se pod zkratkou VTR – Vědecko-Technická Revoluce (také tři písmena). Historie má tendenci se opakovat. Buďme proto ve střehu!

Strategie pro zavádění optických systémů 40/100 Gb/s

Porovnání zavádění vysokorychlostních optických přenosových systémů do existujících nebo nových sítí z hlediska vlivu na kvalitu optického přenosu na základě monitorování parametrů podle doporučení ITU-T G. 697 a způsoby, jak snížit provozní náklady související s možnými výpadky. Rovněž je provedeno porovnání obou přístupů z hlediska přenosové kapacity, škálovatelnosti a vlivu na kvalitu služeb (QoS).

 

Sedm trendů, které mění IoT a svět

V letošním roce se očekává nárůst výdajů na Internet ve výši 15 % na téměř 773 miliard dolarů. Investice do IoT jsou však více zaměřeny na automatizaci stávajících podnikových procesů, než na skutečnou transformaci průmyslu tak, aby vytvářely nové toky příjmů a obchodní modely. To se však začíná rychle měnit, článek představuje sedm trendů, které oznamují novou éru transformace IoT.

 

IBM v éře inovací

Generální partnerem konference ke 100. výročí Svazu průmyslu a dopravy ČR zaměřené na budoucnost rozvoje průmyslu v České republice byla společnost IBM ČR. Ing. Petru Havlíkovi, obchodnímu řediteli komerčního segmentu IBM CZ jsme položili několik otázek týkajících se aktuálních technologických trendů, které budou inovativní budoucnost charakterizovanou shromažďováním, analýzou a ukládáním informací provázet.

 

Připojené domácnosti a inteligentní budovy

Koncepce automatizované domácnosti není nic nového. Tato myšlenka se objevila již na Světové výstavě v Chicagu v roce 1933 a později v populárních televizních pořadech a filmech, protože ty často ukazují, jak lidé žijí doma v budoucnosti a formují tak názory veřejnosti na výhody domácí automatizace. Článek se zabývá řešeními a popisuje hnací síly a bariéry trhu připojených domácností a inteligentních budov.

 

Cloud jako předpoklad úspěchu

Dramatický nárůst objemu dat a potřeba jejich správy a využití dává vzniknout a vyniknout pokročilým cloudovým technologiím, umělé inteligenci, strojovému učení nebo rozvoji neuronových sítí. Na téma zmíněných technologií a efektivního zpracování velkých objemů dat diskutovali účastníci Cloud Innovation Fora 2018.

 

electronica 2018 v novém uspořádání

Na červnové tiskové konferenci veletržní společnosti Messe München v Praze představila paní Angela Marten, projektová manažerka veletrhu electronica nejdůležitější novinky spojené s letošním ročníkem electronica 2018, který se uskuteční na výstavišti v Mnichově ve dnech 13. až 16. listopadu.

 

Blockchain: Pozdvižení pro nic nebo skutečně přelomová technologie?

Kolem blockchainu je v současné době opravdu velké pozdvižení, to je prostý fakt, ale je skutečně oprávněné? Pro potřeby tohoto článku rozdělíme blockchain na Blockchain pro business a Blockchain pro lidi, přičemž nejdříve si krátce představíme danou technologii, poté nastíníme ty nejzajímavější případy jejího užití a na konci se pokusíme zhodnotit, zda je zmíněné pozdvižení kolem blockchainu oprávněné či nikoliv.

 

Testování produktů je pro další rozvoj startupových společnosti velmi důležité

Snaha uvést produkt co nejrychleji na trh nemusí být vždy ta nejlepší cesta k úspěchu. Článek se zabývá důležitostí pečlivého odzkoušení produktů před jejich uvedením na trhu, aby bylo zajištěno jejich spolehlivé fungování a tedy úspěšné využívání.

 

Eroze monoblokových cloudů

Za posledních deset let prošel Cloud Computing již několika fázemi. Od služeb Managed Hosting, představujících jednoduchý pronájem systémových zdrojů externích datových center, základní management takového prostředí a uživatelem neřízené datové sítě, přes již cloudové platformy, plnící klasifikaci pojmu Infrastructure as a Service (IaaS), Platform as a Service (PaaS), až po dodávku Software as a Service (SaaS).

 

Seriál Kybernetická bezpečnost – kryptografie

Šifry představují pojem, který v 21. století zažívá renesanci. V denním tisku se s pojmy ohledně šifer a šifrování můžeme setkat prakticky denně. Připravili jsme proto pro naše čtenáře seriál o kryptografii, ve kterém se budeme věnovat „vyšší dívčí“ z celého prostředí kybernetické bezpečnosti, a sice šifrám a s nimi spojenému šifrování.

 

Standardní mikrokontroléry s bezpečnostními prvky

S rozvojem Internetu věcí (IoT), Průmyslu 4.0 a robotiky se mikrokontroléry stále častěji stávají ochranným štítem proti neoprávněné manipulaci a kybernetickým útokům. V současné době jsou již na trhu různé modely mikrokontrolérů, které jsou vybaveny celou řadou bezpečnostních prvků pro ochranu dat i přístupu k aplikacím.