Jak přežít vědecko-technickou
digitalizaci?

V roce stého výročí vzniku Československa
dovršil svého 65. roku existence náš časopis Sdělovací technika. Přemýšlel
jsem, zda v těchto řádcích rekapitulovat historický vývoj časopisu. Pak jsem si
ale vzpomněl na jeden moudrý výrok, který říká: „Nikdy se nevracet, každý
návrat je cesta na hřbitov, jenom z dálky a z výšky zdají se nám hřbitovy
zahradami”. Nicméně s časopisem jsem strávil 31 let svého nejen odborného
života a proto mi to nedalo zamyslet se nad tímto obdobím na pozadí
společenských změn, protože koneckonců právě tato dimenze je významnou součástí
současného překotného technologického vývoje.

Jeden významný společenský mezník je spojem i
s rokem vzniku Sdělovací techniky. Centrálně plánovaná ekonomika se tehdy
začala rychle hospodářsky vyčerpávat a bezprostřední katastrofu se podařilo
odvrátit provedením měnové reformy. Ohniska lidového odporu proti měnové
reformě se podařilo poměrně rychle zlikvidovat, přesto rok 1953 znamenal určité
drobné korektury v systému uplatňování mocenského monopolu KSČ i v hospodářské
sféře. V březnu 1953 navíc zemřeli Klement Gottwald a několik dní před ním
také generalissimus Stalin.

Teprve šest let po vzniku časopisu se v roce
1959 konal v Brně první mezinárodní strojírenský veletrh. Od té doby se
mezinárodní strojírenské veletrhy konají každoročně na podzim. V prvních letech
to bylo vždy na počátku září, později začal být termín konání koordinován s
ostatními veletrhy v Evropě a posunut na počátek října. Pořadatelem veletrhu je
společnost Veletrhy Brno (BVV) a Sdělovací technika se stala jeho věrným
mediálním partnerem. Paradoxní bylo, že časopis zabývající se elektronikou
vydávalo Ministerstvo těžkého strojírenství (v tehdejším Státním nakladatelství
technické literatury). Teprve v červnu 1989 začalo Na Františku úřadovat
Federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, od 1. 9.
1990 pak Ministerstvo strojírenství a elektrotechniky České republiky. Toto
ministerstvo bylo záhy zrušeno a na jeho místo nastoupilo 1. 1. 1991
Ministerstvo průmyslu České republiky; 31. 10. 1992, bylo přejmenováno na
dnešní Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.

Rok 1990 znamenal pro časopis další mezník.
Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy zástupce tehdejšího Federálního ministerstva
hutnictví, strojírenství a elektrotechniky oznámil svolaným šéfredaktorům
„svých“ odborných časopisů lakonicky: „Buď si seženete nového vydavatele anebo
končíte“. I tento mezník se podařilo překonat a dalších 28 let se Sdělovací
technika stala průvodcem světem telekomunikací, elektroniky a multimédií,
jejichž synonymem se v posledních letech staly smart technologie a
problematika jejich udržitelného rozvoje. Opět paradoxně se tak od rozvoje
elektrotechniky doprovodila k dalšímu společenskému milníku – digitalizaci.

Ten reflektuje i programové prohlášení
současné vlády, které svojí délkou získalo primát mezi všemi programy vlád od
vzniku Československa. V období první Československé republiky byla totiž
programová prohlášení poměrně stručná. Rekordmanem je Milan Hodža, který v roce
1935 vystačil se 149 slovy, Andrej Babiš jich potřeboval stokrát víc. K
nejtypičtějším přívlastkům v jeho programu patří slovo „digitální“.
V textu se objevuje ve třech desítkách případů, a to celkem v 21 různých
kombinacích, mezi nimi ve slovních spojeních, z nichž některá připomínají
terminologii historického období spojujícího vědecko-technickou revoluci (VTR)
a přestavbu socialismu. Za všechny uveďme digitální revoluce, digitální
přestavba, digitální transformace, digitální státní správa, digitální agenda či
digitální identita. Nicméně je třeba si uvědomit, že programové prohlášení bylo
vždy jen seznamem problémů bez konkrétních návrhů řešení.

Jak tedy „přežít“ aktuální politickou proklamaci digitální transformace a podpory VVI? Již v roce 2011 uspořádala Sdělovací technika jako součást svého cyklu Milníky digitalizace poprvé konferenci Smart Life. Připravovaný devátý ročník této akce se 23. ledna 2019 pokusí hledat odpověď na tuto otázku a představí současně novou koncepci aktivit Sdělovací techniky. Jisté je, že to bude vyžadovat inovaci životního stylu. Mimo jiné již bez ranní procházky do novinového stánku či do poštovní schránky pro svůj oblíbený časopis…

Čtyři základní pilíře digitální transformace

Během posledních deseti let se objevil nový
typ digitálních společností, které se vyznačují vyšší rychlostí rozvoje
podnikání. Digitální nativní společnosti plně využívají digitální technologie
jako cloud, mobilní sítě nebo analytické nástroje, což jim umožňuje rozvíjet a
škálovat své podnikání rychlostí, která je pro tradiční společnosti
nedosažitelná.

Jak IoT transformuje poskytování zdravotní péče

Digitální transformace společně s možností
připojení k Internetu přináší významné změny do oblasti poskytování
zdravotní péče. Příkladem nových aplikací může být např. robotická „zdravotní
sestra“, využití dronů či telemedicína. Dále jsou zmíněny nové výzvy zahrnující
kybernetickou bezpečnost, interoperabilitu, regulaci a standardizaci.

Lidské právo na Internet

Před dvěma lety jsme spolu s Technologickou
platformou Internetu věcí a Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj
byli svědky diskuze předních manažerů zaměřené na implementaci koncepce
Průmyslu 4.0 v českém prostředí. Aktuálními tématy roku 2018 jsou druhá
televizní digitalizace, přechod na pozemní digitální rozhlasové vysílání a
aukce kmitočtů v pásmu 700 MHz spojená s možným vznikem čtvrtého mobilního
operátora v České republice

Další fáze digitalizace
– Internetizace ČR

Podstatou návrhu koncepce 700NET Internetizace
ČR je vznik státní firmy, do níž stát vloží kmitočty právě uvolňované
technickým plánem přechodu v pásmu 700 MHz, a joint venture partner
poskytne finanční prostředky. Takto vytvořená státní firma bude budovat svoji
infrastrukturu, kterou bude dále provozovat. Své služby bude prodávat
operátorům na velkoobchodním trhu.

Nositelná elektronika pro zdravotní péči

Využití nositelné elektroniky ke sledování
životních funkcí (např. srdečního tepu) či monitorování aktivity pomocí
chytrých fitness náramků, jako Apple iWatch a FitBit, se během poslední doby
hodně rozšířilo. Na popularitě rychle získává také využití nositelných zařízení
pro detekci a prevenci nemocí, i když to zatím není tolik rozšířené.

Vize v automatizaci 2018

U příležitosti jubilejního 60. ročníku
Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně uspořádal časopis Sdělovací
technika otevřený kulatý stůl, kdy jednotliví řečníci nejdříve diskutovali mezi
sebou a následně odpovídali na dotazy účastníků, např. jaké výzvy vznikají s
přechodem na Společnost 4.0 nebo zda se v Česku daří implementovat nové
technologické standardy.

Veletrh it-sa 2018 ve znamení rekordů

V dnech 9. až 11 října 2018 proběhl
v německém Norimberku desátý ročník mezinárodního veletrhu it-sa 2018,
který představuje novinky z oblasti IT bezpečnosti. Četní vystavovatelé
zde každoročně představují své strategie a technická řešení ochrany proti
počítačové kriminalitě.

Co je horší: hloupý uživatel nebo chytrý útočník?

„Lidé, kteří neví, neví, že neví…“ Tímto
způsobem shrnuli výzkumníci z Cornellovy University svůj výzkum o lidském
chování a formulovali jej do tzv. Dunning-Krugerova efektu (DK). Z výzkumu
dále vyplynulo, že neschopní lidé mají tendenci přeceňovat své vlastní
schopnosti a ani po konfrontaci s realitou nezmění své hodnocení, ani své
chování.

Porozumění datovým tokům v Internetu věcí

Síť propojených zařízení, kterou nazýváme Internet
věcí (Internet of Things, IoT), poskytuje prostřednictvím senzorů obrovské
množství informací. Tato data se pak využívají pro nové služby, zvýšení
efektivity různých procesů a také pro vyšší konkurenceschopnost obchodní
modelů. Článek popisuje technologii pro zpracování toků událostí, která
umožňuje rychlou analýzu různých událostí v rámci datových toků a
poskytuje možnost takřka okamžité odezvy.

Kybernetická bezpečnost (22. díl) Hardening www prohlížeče

V tomto dílu se nebudeme zabývat šifrováním,
ale podíváme se na „vylepšení“, tady hardening jedné velmi důležité části
našeho počítače. Budeme se zabývat zodolněním našeho www prohlížeče. Ptáte se,
proč to děláme?

Rohde & Schwarz
představuje nový analyzátor R&S®FSW

Rohde & Schwarz je díky modelu
R&S®FSW technologickým leaderem na poli signálových a
spektrálních analyzátorů. Kompletní řada těchto high-end analyzátorů nyní navíc
získala několik významných vylepšení: nově jsou všechny modely R&S®FSW
s maximální vstupní frekvencí nad 26,5 GHz dostupné volitelně také s vlastní
šířkou analyzačního pásma 2 GHz a také pásmem 800 MHz pro analýzy v reálném
čase