Jak přežít vědecko-technickou digitalizaci?

V roce stého výročí vzniku Československa dovršil svého 65. roku existence náš časopis Sdělovací technika. Přemýšlel jsem, zda v těchto řádcích rekapitulovat historický vývoj časopisu. Pak jsem si ale vzpomněl na jeden moudrý výrok, který říká: „Nikdy se nevracet, každý návrat je cesta na hřbitov, jenom z dálky a z výšky zdají se nám hřbitovy zahradami”. Nicméně s časopisem jsem strávil 31 let svého nejen odborného života a proto mi to nedalo zamyslet se nad tímto obdobím na pozadí společenských změn, protože koneckonců právě tato dimenze je významnou součástí současného překotného technologického vývoje.

Jeden významný společenský mezník je spojem i s rokem vzniku Sdělovací techniky. Centrálně plánovaná ekonomika se tehdy začala rychle hospodářsky vyčerpávat a bezprostřední katastrofu se podařilo odvrátit provedením měnové reformy. Ohniska lidového odporu proti měnové reformě se podařilo poměrně rychle zlikvidovat, přesto rok 1953 znamenal určité drobné korektury v systému uplatňování mocenského monopolu KSČ i v hospodářské sféře. V březnu 1953 navíc zemřeli Klement Gottwald a několik dní před ním také generalissimus Stalin.

Teprve šest let po vzniku časopisu se v roce 1959 konal v Brně první mezinárodní strojírenský veletrh. Od té doby se mezinárodní strojírenské veletrhy konají každoročně na podzim. V prvních letech to bylo vždy na počátku září, později začal být termín konání koordinován s ostatními veletrhy v Evropě a posunut na počátek října. Pořadatelem veletrhu je společnost Veletrhy Brno (BVV) a Sdělovací technika se stala jeho věrným mediálním partnerem. Paradoxní bylo, že časopis zabývající se elektronikou vydávalo Ministerstvo těžkého strojírenství (v tehdejším Státním nakladatelství technické literatury). Teprve v červnu 1989 začalo Na Františku úřadovat Federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, od 1. 9. 1990 pak Ministerstvo strojírenství a elektrotechniky České republiky. Toto ministerstvo bylo záhy zrušeno a na jeho místo nastoupilo 1. 1. 1991 Ministerstvo průmyslu České republiky; 31. 10. 1992, bylo přejmenováno na dnešní Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.

Rok 1990 znamenal pro časopis další mezník. Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy zástupce tehdejšího Federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky oznámil svolaným šéfredaktorům „svých“ odborných časopisů lakonicky: „Buď si seženete nového vydavatele anebo končíte“. I tento mezník se podařilo překonat a dalších 28 let se Sdělovací technika stala průvodcem světem telekomunikací, elektroniky a multimédií, jejichž synonymem se v posledních letech staly smart technologie a problematika jejich udržitelného rozvoje. Opět paradoxně se tak od rozvoje elektrotechniky doprovodila k dalšímu společenskému milníku – digitalizaci.

Ten reflektuje i programové prohlášení současné vlády, které svojí délkou získalo primát mezi všemi programy vlád od vzniku Československa. V období první Československé republiky byla totiž programová prohlášení poměrně stručná. Rekordmanem je Milan Hodža, který v roce 1935 vystačil se 149 slovy, Andrej Babiš jich potřeboval stokrát víc. K nejtypičtějším přívlastkům v jeho programu patří slovo „digitální“. V textu se objevuje ve třech desítkách případů, a to celkem v 21 různých kombinacích, mezi nimi ve slovních spojeních, z nichž některá připomínají terminologii historického období spojujícího vědecko-technickou revoluci (VTR) a přestavbu socialismu. Za všechny uveďme digitální revoluce, digitální přestavba, digitální transformace, digitální státní správa, digitální agenda či digitální identita. Nicméně je třeba si uvědomit, že programové prohlášení bylo vždy jen seznamem problémů bez konkrétních návrhů řešení.

Jak tedy „přežít“ aktuální politickou proklamaci digitální transformace a podpory VVI? Již v roce 2011 uspořádala Sdělovací technika jako součást svého cyklu Milníky digitalizace poprvé konferenci Smart Life. Připravovaný devátý ročník této akce se 23. ledna 2019 pokusí hledat odpověď na tuto otázku a představí současně novou koncepci aktivit Sdělovací techniky. Jisté je, že to bude vyžadovat inovaci životního stylu. Mimo jiné již bez ranní procházky do novinového stánku či do poštovní schránky pro svůj oblíbený časopis…

Čtyři základní pilíře digitální transformace

Během posledních deseti let se objevil nový typ digitálních společností, které se vyznačují vyšší rychlostí rozvoje podnikání. Digitální nativní společnosti plně využívají digitální technologie jako cloud, mobilní sítě nebo analytické nástroje, což jim umožňuje rozvíjet a škálovat své podnikání rychlostí, která je pro tradiční společnosti nedosažitelná.

Jak IoT transformuje poskytování zdravotní péče

Digitální transformace společně s možností připojení k Internetu přináší významné změny do oblasti poskytování zdravotní péče. Příkladem nových aplikací může být např. robotická „zdravotní sestra“, využití dronů či telemedicína. Dále jsou zmíněny nové výzvy zahrnující kybernetickou bezpečnost, interoperabilitu, regulaci a standardizaci.

Lidské právo na Internet

Před dvěma lety jsme spolu s Technologickou platformou Internetu věcí a Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj byli svědky diskuze předních manažerů zaměřené na implementaci koncepce Průmyslu 4.0 v českém prostředí. Aktuálními tématy roku 2018 jsou druhá televizní digitalizace, přechod na pozemní digitální rozhlasové vysílání a aukce kmitočtů v pásmu 700 MHz spojená s možným vznikem čtvrtého mobilního operátora v České republice

Další fáze digitalizace – Internetizace ČR

Podstatou návrhu koncepce 700NET Internetizace ČR je vznik státní firmy, do níž stát vloží kmitočty právě uvolňované technickým plánem přechodu v pásmu 700 MHz, a joint venture partner poskytne finanční prostředky. Takto vytvořená státní firma bude budovat svoji infrastrukturu, kterou bude dále provozovat. Své služby bude prodávat operátorům na velkoobchodním trhu.

Nositelná elektronika pro zdravotní péči

Využití nositelné elektroniky ke sledování životních funkcí (např. srdečního tepu) či monitorování aktivity pomocí chytrých fitness náramků, jako Apple iWatch a FitBit, se během poslední doby hodně rozšířilo. Na popularitě rychle získává také využití nositelných zařízení pro detekci a prevenci nemocí, i když to zatím není tolik rozšířené.

Vize v automatizaci 2018

U příležitosti jubilejního 60. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně uspořádal časopis Sdělovací technika otevřený kulatý stůl, kdy jednotliví řečníci nejdříve diskutovali mezi sebou a následně odpovídali na dotazy účastníků, např. jaké výzvy vznikají s přechodem na Společnost 4.0 nebo zda se v Česku daří implementovat nové technologické standardy.

Veletrh it-sa 2018 ve znamení rekordů

V dnech 9. až 11 října 2018 proběhl v německém Norimberku desátý ročník mezinárodního veletrhu it-sa 2018, který představuje novinky z oblasti IT bezpečnosti. Četní vystavovatelé zde každoročně představují své strategie a technická řešení ochrany proti počítačové kriminalitě.

Co je horší: hloupý uživatel nebo chytrý útočník?

„Lidé, kteří neví, neví, že neví…“ Tímto způsobem shrnuli výzkumníci z Cornellovy University svůj výzkum o lidském chování a formulovali jej do tzv. Dunning-Krugerova efektu (DK). Z výzkumu dále vyplynulo, že neschopní lidé mají tendenci přeceňovat své vlastní schopnosti a ani po konfrontaci s realitou nezmění své hodnocení, ani své chování.

Porozumění datovým tokům v Internetu věcí

Síť propojených zařízení, kterou nazýváme Internet věcí (Internet of Things, IoT), poskytuje prostřednictvím senzorů obrovské množství informací. Tato data se pak využívají pro nové služby, zvýšení efektivity různých procesů a také pro vyšší konkurenceschopnost obchodní modelů. Článek popisuje technologii pro zpracování toků událostí, která umožňuje rychlou analýzu různých událostí v rámci datových toků a poskytuje možnost takřka okamžité odezvy.

Kybernetická bezpečnost (22. díl) Hardening www prohlížeče

V tomto dílu se nebudeme zabývat šifrováním, ale podíváme se na „vylepšení“, tady hardening jedné velmi důležité části našeho počítače. Budeme se zabývat zodolněním našeho www prohlížeče. Ptáte se, proč to děláme?

Rohde & Schwarz představuje nový analyzátor R&S®FSW

Rohde & Schwarz je díky modelu R&S®FSW technologickým leaderem na poli signálových a spektrálních analyzátorů. Kompletní řada těchto high-end analyzátorů nyní navíc získala několik významných vylepšení: nově jsou všechny modely R&S®FSW s maximální vstupní frekvencí nad 26,5 GHz dostupné volitelně také s vlastní šířkou analyzačního pásma 2 GHz a také pásmem 800 MHz pro analýzy v reálném čase